Naše současná ministryně práce zkrátka dostala nápad a už se jím stačila i mediálně pochlubit. S tím, že to pak do několika týdnů předloží v podobě novel zákonů. Aby se dosáhlo větší dokonalosti. Podle jejích slov, nikoliv podle těch mých, pochopitelně.
Podle paní ministryně by se měl od roku 2021 změnit systém dávek na bydlení. A to ne nepodstatně. Tento by se prý měl stát jakýmsi „testem majetku“. Což v praxi znamená, že by po prosazení těchto změn měli na tuto formu pomoci nárok už jen lidé nemajetní.

Lidé by měli mít na výběr ze dvou dávek, z nichž by jedna určena pro lidi žijící v bytech a druhá pro obyvatele ubytoven, a výše takové podpory by měla odpovídat obvyklému nájemnému v dané lokalitě. S čímž nemám důvod nesouhlasit.
Zatímco nyní dostávají lidé příspěvek na bydlení v případě, že jim na přiměřené bydlení nestačí třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmu a doplatek ti, kdo mají nárok na příspěvek na bydlení a potřebují jím dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí, měli by po avízované změně dostávat příspěvek ti, kdo bydlí ve zkolaudovaných bytech, a doplatek ti, kdy bydlí v nebytových prostorách, např. ubytovnách. I s tím bych vcelku souhlasil.
Změna je údajně motivována požadavky na úspory a snahou zastavit zneužívání těchto dávek, bojem proti obchodu s chudobou a snahou neublížit těm, kdo nemohou pracovat. S čímž bych rovněž souhlasil.
Kdo ovšem bude chtít zmíněné dávky dostávat, má prý projít „testem majetku“. To aby tuto finanční pomoc od státu dostávali pouze lidé nemajetní. S čímž už ale zásadně nesouhlasím. Logiku by to sice mělo, jenže proč by měli pobírat dávky i nemajetní, kteří nikdy nesáhli na práci, zatímco by ostrouhali ti, kdo celý život pracovali a šetřili si na stará kolena a najednou přišli o dostatečný příjem a musí tak utrácet své pracně našetřené peníze?

Paní ministryně zřejmě tuší podobný projev nevole, a proto praví, že prý by to mělo mít i četné výjimky, aby třeba rodiny nemusely prodávat svá auta a chatky. S čímž však nesouhlasím snad ještě víc. Protože zákon, který něco stanoví a zároveň se do něj vecpou rozmanité výjimky, to je přímo živná půda pro korupci a diskriminaci, respektive jiné lumpárny.
Prostě nesouhlasím, aby se pomáhalo šmahem nemajetným, zatímco ti, kdo si něco našetřili, by na to doplatili. Zejména když sám stát chce, aby si lidé šetřili na stáří. A pak by ty zodpovědné a vládních rad dbalé vzal na hůl proto, že ho poslechli.